Cyklicky k sobě
Vše, po čem toužíme, si neseme V SOBĚ. Jen k sobě znovu najít cestu ♥
A začít konečně hrát hlavní roli ve VLASTNÍM PŘÍBĚHU.
Michaela Matějčková
„Nadechni se…Moudrost přichází s výdechem.“ Dnes aktuálně… Přátelé, já vím, že jsme všichni vychovaní a zvyklí fungovat na první našlápnutí. Ale život má mnoho dalších kvalit a pokud je nedokážeme začít objevovat a ve svých životních příbězích vyživovat, nemáme si vzájemně čím prospívat. Jsme zkoušeni ve vlnách… První vlnu blázince jsme zvládli – vládla jí velmi silně vlna strachu. A zvládli...
„Když nevím, mám konečně možnost cítit.“ Aneb… Abychom mohli začít cítit, musíme přestat myslet. Pokud po nás život chce, abychom začali CÍTIT, vezme nám všechno, co nás od toho cítění vzdaluje. Bývají to situace, kdy prostě nejsme schopni „se hnout“ a jsme nuceni odpočívat takovým stylem, že skončíme sami se svými MYŠLENKAMI a POCITY. A protože jsme zvyklí mnohem...
Blesk z čistého nebe… Myslím, že mi mohlo být kolem 16ti let. Na víkendovém folkovém festivalu v Budyni nad Ohří jsem trávila boží odpoledne ve společnosti maminky a jejích dvou kamarádek. Jela jsem tam kvůli několika konkrétním kapelám, na které jsem se těšila. Nastal večer, atmosféra se zahušťovala čím dál větším očekáváním hvězdných vystoupení. Na závěr měla vystupovat kapela, jejíž tvorba...
Ztratila jsem svoje sny… Snila jsem o profesionální herecké kariéře a o možnosti ovlivnit masy. Snila jsem o nádherném velkém domě v jižanském stylu s vlastní soběstačnou plantáží a o tom, že dám práci několika desítkám dobrých lidí s nimiž vytvoříme lepší místo k žití. Snila jsem o životě plném cestování americkou divočinou a pocitu orla právě vylétajícího z hnízda. Snažila se být „dost...
Měla jsem sen… ♥ Rozhodla se. A začala ho realizovat. Součástí projektu bylo focení s mým divadelním kolegou Davidem a mou milovanou fotografkou. Bylo to pro mě velmi zásadní hned na několika úrovních a možná právě proto jsem byla asi vnitřně dost v křeči. Ovšem, nebyla jsem si toho vědoma! Kvalitní příprava… …a tak tři dny před focením, na které jsem měla...
Tvrdé struny…tvrdý život Mám doma kytaru. Mám ji doma přes deset let. A na té kytaře jsem měla navlečené neuvěřitelně tvrdé struny. Byly to struny bluegrassové – velmi hezky znějí, ale musí se do nich víc „řezat“ a chce to dostatečně otlačené prsty zkušeného muzikanta, aby je umáčkl. Já jsem však kytarista začátečník a taky holka! 😀 Ovšem...
„Mrak je mrak. Draka z něj uděláme teprve my sami.“ Aneb… I mraky do života patří… jen si nesmíme plést pojmy s dojmy..a to doslova. Mé dnešní meditativní posezení u rybníku mi přineslo krásný obraz. Mrak (myšlenka), který pozorujeme skrze vodu (naše emoce), nabývá na intenzitě a vytváří z něj drama. Mraky se honily po obloze a odrážely se v zrcadlové hladině vody. Načež odraz...
…Aneb, jak se nenechat sežrat vlastními vnitřními démony 🙂 Při povídání s jednou velmi inspirativní osobou, jsem byla nucena vyslovit myšlenku, že abychom si dokázali v životě cokoliv opravdu UŽÍT, musíme mít hlavu, tělo i srdce v souladu. Často totiž míváme strach ze změn, které k nám přicházejí. A to i ve chvíli, kdy víme, že daná změna je pro nás...
„Křikem se jen snažíš zamaskovat prázdnotu svých slov. Srdce totiž mluví hlasitěji v tichu.“ ♥ Aneb… Když nemáš, co povědět, je potřeba ta prázdná slova alespoň halasně opakovat. Ona se po dostatečném omílání vryjí druhým do podvědomí… Pro mě je takový způsob komunikace mentálním znásilňováním. Stále si dost často pleteme kvalitu s kvantitou. Časy se neustále mění a my s nimi....
Nejvzácnější dary jsou zadarmo… Za největší životní dar – a zároveň i vítězství – považuji, že jsem vyrostla mezi hodnými lidmi. Dnes vidím, jak vzácnou hodnotu jsem díky těmto lidem dostala do své základní životní výbavy. A i když ne vždy a v každém okamžiku jsem je měla těsně po boku, byli tady a byli na dosah ♥ Konec je vždy dobrý…jinak to...
Michaela Matějčková