HLAVA, TĚLO a SRDCE v souladu

…Aneb, jak se nenechat sežrat vlastními vnitřními démony 🙂

Při povídání s jednou velmi inspirativní osobou, jsem byla nucena vyslovit myšlenku, že abychom si dokázali v životě cokoliv opravdu UŽÍT, musíme mít hlavu, tělo i srdce v souladu.
Často totiž míváme strach ze změn, které k nám přicházejí. A to i ve chvíli, kdy víme, že daná změna je pro nás více než pozitivní. A čím důležitější je pro nás téma, jehož se změna týká, tím více se cítíme zablokovaní a vyděšení, protože nám na výsledku ohromně záleží.
Ve skutečnosti jde o vícevrstvý obranný mechanismus našeho těla. Celý proces tohoto mechanismu najdete také ve videu zde.

Jak to funguje v praxi?

Lidská bytost se skládá ze čtyř základních prvků. Oheň, vzduch, voda a země.
Každý z těchto prvků můžeme přiřadit k určité oblasti našeho způsobu vnímání.

• Oheň reprezentuje naše srdce.
• Vzduch reprezentuje naše mysl.
• Vodu reprezentují naše emoce.
• A země se odráží v „nejhustší“ formě naší energie a tou je fyzické tělo, neboli hmota.

Oheň je rychlý, vášnivý a nepolapitelný. Stejně jako naše intuice a vášeň.

Vzduch oheň buď rozfoukává a podporuje a nebo ho jedním mocným nádechem zahubí. Takto se chovají naše myšlenky.

Voda se potřebuje pečlivě prozkoumat dotykem každý kout místa, kudy protéká. Takto si potřebují naše emoce všechno osahat a se vším se spojit skrze emocionální dotyk.

Země je nejstabilnější a nejhutnější z nich a taky nejpomalejší. Ale jedině z ní může vyrůst cokoliv hmatatelného…v případě, že si s ostatními prvky nedělají naschvály a harmonicky spolupracují.

Proces schvalování…

Při procesu přijímání jakékoliv změny, která v nás spouští pocity strachu, přesto, že někde víme, že nám přináší dar, na který jsme dlouho čekali, potřebujeme zapojit zejména trpělivost, laskavost a poctivost vůči sobě. Níže uvedený „schvalovací“ proces vypadá totiž asi takto SRDCE – MYSL – EMOCE – TĚLO a  zpět.

SRDCE – MYSL

Jakmile naše srdce pro něco vzplane,velmi důležitým krokem je dovolit mysli, aby tento „návrh“ prozkoumala.
Asi jako když si poprvé přivezete domů, kde na vás čeká váš zvířecí miláček, malé miminko. Váš čtyřnohý parťák potřebuje chvilku na to, aby nově přicházející „podivnost“ prozkoumal.

MYSL – EMOCE

Pokud průzkum dopadne dobře, přijde čas na vstřebávání dané situace. To probíhá asi tak, že naše mysl předá žezlo našemu emocionálnímu systému a řekne „za mě dobrý“, předávám ti to ke vstřebání.

Náš emocionální systém tedy začne pečlivě a poctivě prozkoumávat pocity spojené s danou situací skrze své vstřebávací senzory. Tento proces je o trochu hutnější, však o to poctivější. Zde už si vyžaduje naši spolupráci, neboť ve chvíli, kdy narazí na místo, kde cítí bolest nebo ohrožení, vyšle signál zpět do mozku, aby se zeptal, s čím souvisí ona bolest. Mozek mu často poskytne nějaký vhled do minulých zážitků (vzpomínku), které onu bolest způsobily, a přidá komentář „ale to je v pohodě, to už bylo, to není energie toho, co přichází“. Což emocionální systém uklidní a může tak pokračovat dál ve svém zkoumání dané situace.

EMOCE – TĚLO

Jakmile je tento proces dokončen, může být nově příchozí situace propuštěna do nejhutnější vrstvy našeho bytí a tím je fyzické tělo. Celý proces se opakuje. Jen podněty chodí tentokráte zvenku, z fyzických interakcí a veškeré tyto impulsy jsou znovu odesílány k prozkoumání a schválení dvěma výše uvedeným vrstvám. Tedy emocionálnímu systému a mysli k opětovnému prověření. Pokud emocionální systém vždy naše strachy ukotvené (už jen) ve fyzické rovině vyhodnotí jako „staré“, nakonec díky procesu „schvalování a přezkoumávání“ odezní i v našem fyzickém těle. Ale tento proces vyžaduje opravdu dlouhý čas a hodně trpělivosti.

Zní to jako dřina…a je to práce 🙂 Ovšem, co vyroste z takto kvalitně „provzdušněné půdy“, je přesně to, co by nikdy nemohlo vyrůst v tom udusaném smetišti, jehož odrazem jsme do té doby byli.

Hodně štěstí! ♥ Míša