Příběh kalendáře pro rok 2025 se právě otevírá… je příběhem setkání s naším vlastním osudem, který nám přináší impuls aktivovat v sobě svůj plný potenciál.
Pro každého z nás oním osudem může být něco jiného. Osud, který v příběhu představuje muž „v kápi“, může být cokoliv, o čem v hloubi duše sníme a vnitřně víme, že to k nám náleží a přitom se tolik bojíme se pro to rozhodnout v našem reálném životě.
Někdy jde o vysněný vztah – a naši nevíru v jeho možnost.
Jindy o přijetí svého vlastního stínu – který jsme si „vytvořili“ vytěsněním některých velmi bolestivých prožitků.
Nebo jde o naplnění poslání ve svém povolání, kdy jsme voláni k aktivaci vlastního potenciálu a my místo toho podvědomě žijeme svůj (nebo „rodový“) strach „nechci být vidět, aby mi zase nebylo ublíženo“.
Zkrátka je to cokoliv, co je někde naší součástí a v určitý okamžik našeho života vystoupí do popředí a nutí nás opustit komfortní zónu, kterou jsme si kdysi vybudovali, abychom přežili – a stoupnout si do vlastní autenticity.
Slovy C. G. Junga: „Dokud neučiníme nevědomé vědomým, bude to řídit náš život a my tomu budeme říkat osud.“
Nahlédněme také do symboliky kterou můžete v příběhu pozorovat (oděvy/doplňky):
Pojďme si společně tento rok povyprávět příběh o tom, že jsou fáze naší osobní cesty, které nelze přeskočit a že i strach a odmítání jsou přirozenou součástí života a pokud v nich dokážeme nesetrvávat patologicky dlouho, dovedou nás k sebe-přijetí a puštění se všeho, co už nám na další cestě životem neslouží.
A vzít si tak zpět, co nám náleží.
Leden
Dohoda duše – „Tvá duše je světlem na cestě…“ – moudrost, energetická rovina
Jsme na počátku všeho. Právě se zrodilo světlo našeho životního příběhu. Právě uzavíráme dohodu se svým osudem o tom, jakého potenciálu se v sobě chceme dotknout a rozvinout ho skrze svou fyzickou zkušenost. „Toužím jít. Vím, že tohle potřebuji prožít.“
Jedna naše část, ta plná potenciálu – říkejme jí třeba osud, zůstává ve stínu (neprojevená) a vnitřně nás směruje na naší cestě. Až přijde čas, vynoří se, abychom ji mohli integrovat a stali se celistvými – se vším, co k tomu patří .
„Děkuji Ti. Vím, že všechno zapomenu, ale doufám, že ne docela…“
Pokračování v únoru …