Články autora
Tento příběh je o naději… …O tom, že pokud nás „to někam táhne“, máme sebrat veškerou odvahu a vykročit za tím voláním. Osvobodit se ze svých pout, abychom se dokázali otočit a zjistili, že náš největší sen čeká jen na to, až ho obejmeme. …O tom, že naděje je naše jediné světlo na konci tunelu. A když ho ztratíme, ztratíme sami sebe...
„Životem je třeba protančit. Jedině pak dává smysl jeden krok vpřed a druhý vzad. …Pro ten rytmus.“ Společný rytmus je tepem našich srdcí… Často se setkávám s postojem k tanci spíše odmítavým. A to nejen z řad mužů. Přitom, právě tanec je jakousi paralelou našich životů. Říká se, že láska bolí…. ale láska nebolí – a podle toho ji vždy poznáte....
Princ je málo… já chci rovnou krále Jako mladá Popelka jsem nabyla dojmu, že jakmile vyletím z hnízda, pravděpodobně celý svět mi padne k nohám. Zřejmě proto, že jsem tak dlouho byla „hodná holčička“– takže, kdo jiný než já, si to jasně zaslouží. 🙂 A protože kromě toho, že jsem byla „hodná holka“, jsem byla taky „dost...
„Pokud váháš mezi mnou a jinou osobou, NEVYBÍREJ SI MĚ.“ Aneb…stojaté vody se kazí Tenhle citát jsem dnes objevila na jednom youtube kanálu a musím říct, ze svou jednoduchostí a jasností mě přímo okouzlil ❤ Tak lehce se totiž chytáme do vlastních pastí. A přitom je to ve skutečnosti tak jednoduché. Protože… Pokud si nejsi jistý, že já jsem tím, kdo je...
Jak vzniká kamenné srdce, které jako jediné lze zlomit? Zdravé srdce je pružné a měkké, to nelze zlomit. Zlomit lze jen to, které necháme zkamenět. A jak srdce kamení? Ve chvíli, kdy se uzavíráme do vlastního brnění. Tím ho přestaneme vyživovat. A ono tvrdne a chřadne, jako skořápka vejce. Nevešla jsem do světa dospělých jako nejvybavenější tvor. Přes všechnu mou vnitřní...
Rituální cesta na kopec… Překrásného a zároveň velmi zvláštně silného dne, kdy vzduch byl prosycen hmatatelným faktem, že odchází něco, co jsme všichni brali jako naprostou samozřejmost a utvářelo to vibraci, jež tvoří součást našich životů už víc než 50let, jsem se vydala zpytovat svou mysl do vyšších sfér…tedy na magický kopec poblíž řeky Berounky. „Zbytečné“ vybavení… Poněvadž bylo sice...
Bacha na Playboye… Mám kamaráda. Je to takový ten klasický typ Playboye, co žije dneškem a zítra se uvidí, jak bude. A co neochutnal, to mu nedá spát a tak. Velmi dlouho jsem na něj byla docela alergická. Stačila jen samotná jeho přítomnost a mně okamžitě naskakoval úsečný styl komunikace a snad nikdy jsem s ním nepromluvila normálně a už vůbec ne srdečně. Když...
Proč si přát nahlas… Proč je tak podstatné přát si nahlas? Protože velmi často, krásně a nečekaně se nám naše přání plní skrze druhé lidi. Od určité doby se snažím vyslovovat svá přání nahlas, protože i mně samotné to pomáhá uvědomit si, jak moc jsou pro mě ta jednotlivá přání podstatná a jestli si náhodou z nudy nevymýšlím blbosti...
„Nadechni se…Moudrost přichází s výdechem.“ Dnes aktuálně… Přátelé, já vím, že jsme všichni vychovaní a zvyklí fungovat na první našlápnutí. Ale život má mnoho dalších kvalit a pokud je nedokážeme začít objevovat a ve svých životních příbězích vyživovat, nemáme si vzájemně čím prospívat. Jsme zkoušeni ve vlnách… První vlnu blázince jsme zvládli – vládla jí velmi silně vlna strachu. A zvládli...
„Když nevím, mám konečně možnost cítit.“ Aneb… Abychom mohli začít cítit, musíme přestat myslet. Pokud po nás život chce, abychom začali CÍTIT, vezme nám všechno, co nás od toho cítění vzdaluje. Bývají to situace, kdy prostě nejsme schopni „se hnout“ a jsme nuceni odpočívat takovým stylem, že skončíme sami se svými MYŠLENKAMI a POCITY. A protože jsme zvyklí mnohem...
Michaela Matějčková